Standardní typy fondů

Fondy peněžního trhu

Fondy peněžního trhu investují získané peněžní prostředky do krátkodobých dluhopisů a na mezibankovním trhu. Rizikovost investic do těchto fondů je nízká a jejich likvidita vysoká. Proto ale také jejich výnos není zpravidla o mnoho vyšší než výnos z vkladů na termínovaný bankovní účet. To vyplývá z toho, že (krátkodobý) charakter investic těchto fondů omezuje kreditní riziko a současně snižuje tržní riziko (umožňuje rychle reagovat i na neočekávaný vývoj úrokových sazeb na peněžním trhu).

Dluhopisové fondy

Struktura aktiv dluhopisových fondů je tvořena, jak již sám název napovídá, především dluhopisy, a to především se střední dobou splatnosti (kolem pěti let). O něco větší míra podstupovaného rizika vyplývá ze skutečnosti, že během splatnosti střednědobých dluhopisů je odhad vývoje budoucích úrokových sazeb poměrně nejistý (inflační riziko). Tato delší splatnost umožňuje dosahovat větší výnos a případně i mimořádný výnos, pokud úrokové sazby na dluhopisovém trhu neočekávaně (proti všeobecnému očekávání) klesnou.

Smíšené fondy

Vložené peněžní prostředky jsou v těchto fondech investovány nejen do dluhopisů, ale i do akcií. Protože akciové trhy se vyznačují častými a někdy velmi výraznými poklesy (daleko většími a častějšími než jsou výkyvy úrokových sazeb na dluhopisovém trhu), je podstupované riziko z investic do těchto fondů ve srovnání s předchozími typy vyšší. Historické záznamy vývoje cen na akciových trzích však ukazují, že ceny akcií firem, které se na těchto trzích udržely, navzdory těmto (někdy velmi významným a roky trvajícím) poklesům v čase rostou a jejich růst v delším časovém období přináší zpravidla vyšší výnos, než u jiných typů finančních aktiv. S délkou investice proto roste pravděpodobnost, že investice do těchto fondů přinese vyšší výnos než při investicích do fondů předchozího typu.

Akciové fondy

Fondy tohoto typu investují prostředky shromážděné od jejich investorů převážně do akcií firem kótovaných na akciových trzích. Proto i v tomto případě platí, a to ještě více než u smíšených fondů, že výnos v krátkém horizontu je velmi nejistý a může se snadno stát, že bude po dobu měsíců či dokonce jednoho i více let záporný. S rostoucí dobou investice však roste pravděpodobnost, že výnos poroste a po cca deseti letech už bývá spíše pravidlem (i když ne jistotou), že je vyšší než kumulovaný výnos investic do méně rizikových investic realizovaných v kratším období.

Další typy fondů

Vedle fondů peněžního trhu, dluhopisových fondů, smíšených fondů a akciových fondů existují ještě další typy fondů:

  • indexové („Investiční strategie fondů “),
  • speciálních investičních strategií
  • fondy garantované

Vedle standardních existují fondy speciální: derivátové, reálných aktiv, zvláštního majetku, rizikového kapitálu a fondy fondů.

Může jít o fond investující prostředky do nemovitostí a realitních společností, případně do rizikového kapitálu v podobě cenných papírů a nástrojů peněžního trhu neobchodovaných na regulovaných trzích, dále se může jednat o fond, jehož spravované portfolio zahrnuje opce, futures a jiné derivátové nástroje, ale i o další typy fondů (např. fond fondů, který nakupuje cenné papíry vydávané jinými fondy kolektivního investování apod.).

Jejich základní odlišností od standardních fondů je, že mají menší zákonná omezení a investice do nich jsou rizikovější.

Realitní fondy

Realitní podílové fondy jsou zaměřené na trhy nemovitostí v tuzemsku i v zahraničí. Tyto fondy investují do nemovitostí nebo akcií developerských firem a snaží se vyhledávat ty, které slibují příznivý růst ceny a nadprůměrný výnos. Vzhledem k tomu, že trh nemovitostí podléhá velmi často spekulativním výkyvům, je vyšší příslib zhodnocení (související s očekávaným rychlým růstem cen v dané oblasti) obvykle spojen s vyšším rizikem takové investice. V jisté fázi může na takovém trhu poměrně náhle dojít k obratu. Vývoj cen na takovém trhu „může změnit směr“, pokud investoři dojdou k přesvědčení, že ceny nemovitostí se staly nadhodnocenými a začnou se jich zbavovat. To může vést k poměrně prudkému poklesu jejich cen a tedy i k poklesu cen podílových fondů, které na takovém trhu investovaly.

Míra rizika investic do podílových fondů realitního typu se ovšem může dosti významně lišit. Investice do realit opírající se o proces konvergence cen, jako je tomu např. na realitních trzích nových členských zemí EU, jsou pravděpodobně méně rizikové než investice do realitních fondů investujících v zemích resp. oblastech, kde takové pozadí vývoje cen chybí nebo kde regulace bankovního financování nákupu nemovitostí je benevolentní.

Garantované fondy

Poměrně konzervativní postoje tuzemských domácností (tuzemská veřejnost stále preferuje jistotu vkladů u bankovních institucí, i když výnosy z nich jsou v poslední době poměrně nízké) vedly k rozvoji nabídky různých „garantovaných“ fondů (objevuje se i označení „zajištěné“ nebo „strukturované“). Garantované fondy mohou být pro konzervativní investory atraktivní tím, že příslib výnosu spojují s garancí navrácení investované částky v případě, že by vývoj v dané oblasti nebyl příznivý.

Tyto fondy se liší od jiných podílových fondů tím, že mají splatnost, obvykle 5 a více let (minimálně tři roky). Garance vrácení investované částky se vztahuje jen k datu splatnosti fondu. I když i předtím může investor požádat o předčasný odkup, podmínky takového odkupu jsou obvykle nevýhodné. Výše výnosu závisí v případě těchto fondů na vývoji stanoveného kriteria (nejčastěji nějakém akciovém indexu, resp. koši takových indexů). Obvykle i v případě, že je vývoj příznivý, investor nedostává celý zisk, ale jen jeho část, např. polovinu.

Způsobů, jakými může být výnos podílového listu takového garantovaného fondu stanoven, je celá řada. V nejjednodušším případě se stanoví podle stavu příslušného trhu a akciového indexu v době splatnosti podílového listu (nebo v nějakém krátkém období před ním). Složitější jsou metody „sčítací“ nebo „odečítací“. V prvém případě se výnos vypočítává průběžně, za stanovená dílčí období do doby splatnosti, a takto zjištěné výnosy se kumulují - sčítají. U některých fondů se kumulují - sčítají jen výnosy (výnosy minulých období se takzvaně „zamykají), u jiných se odečítají i případné ztráty. U odečítacích metod je zase na počátku stanoven maximální výnos a od něj se odečítá případný nepříznivý vývoj – poklesy trhů. Pokud trh v době do splatnosti jen roste, dostane investor stanovený výnos v celé výši. Možností, jakým způsobem je výnos stanoven, je celá řada a do budoucna se v tomto ohledu dají předpokládat další inovace.

V každém případě je velice žádoucí, aby investor, který se rozhodne investovat do garantovaných podílových fondů, spolehlivě rozuměl způsobu stanovení výnosu a měl reálnou představu o pravděpodobnosti vývoje, který by přinesl pro něj zajímavý výnos. I když u garantovaných podílových fondů nehrozí investorům ztráta ve smyslu nominální výše investované částky (v nejhorším případě dostane zpět to, co vložil), neznamená to, že nakonec nemůže reálně ztrátu utrpět. Vedle poplatků, které většina fondů účtuje při nákupu (některé fondy poplatky neúčtují) v takovém případě přijde o výnos, který by mohl dosáhnout kdyby investoval do jiného produktu např. uložil peníze na bankovní účet, což i při jejich nízkém výnosu nemusí být celkově, s ohledem na obvyklou dobu splatnosti garantovaných fondů, ztráta zanedbatelná.

Regionálně a odvětvově zaměřené fondy – profil fondů

Domácím investorům jsou dostupné nejen fondy investující doma, ale i fondy, které investují doslova po celém světě. Investiční aktivity v rámci všech těchto základních typů fondů jsou navíc ještě různě zaměřovány podle různých regionů (např. na oblast USA, Evropy nebo oblasti nově se rozvíjejících trhů Ruska, Číny, Střední Evropy apod.), nebo na různá odvětví ekonomiky (technologie, finanční sektor, farmacie apod.) s cílem modifikace (většinou zvyšování) podstupovaných rizik a tím rozšíření nabídky nástrojů kolektivního investování s atraktivnějšími potencionálními výnosy (v případě příznivého vývoje). Různých kombinací těchto hledisek může být celá řada a k dispozici je nabídka v řádu stovek různých fondů. Přitom jsou tyto investiční instrumenty nabízeny v korunách i v zahraničních měnách.

Pokud tuzemští investoři převádějí své korunové finanční prostředky nejprve do cizích měn a následně nakupují podílové listy či akcie investičních fondů v zahraniční měně, je taková investice spojena s kursovým rizikem (měnové riziko), tedy možností, že investované prostředky včetně výnosů budou převáděny zpět do korun v jiném směnném poměru, než při kterém byly tyto investice realizovány. Z tohoto důvodu mohou být v průběhu doby tyto investice v zahraničních měnách znehodnoceny příznivějším (zhodnocením) nebo zhodnoceny nepříznivějším vývojem (znehodnocením) kursu koruny proti výchozímu období.

Připravuje:

Ve spolupráci s: