Pár pravidel podle prababičky:

  1. Nikdy nejde koupit si najednou úplně všechno, co chceme.
    Něco bude muset počkat. Tak to chodí i ve firmách. Jedno po druhém, podle toho, jaké si určíme priority. Navíc, čas vždycky ukáže spoustu věcí v jiném světle. Je možné, že něco, co právě teď strašně moc chceme, už za pár dní, ale třeba i hodin, chtít vůbec nebudeme.
  2. Základem je rozlišit to, co skutečně potřebujeme od toho, co jenom chceme.
    Někdy i tohle samotné rozlišení pomůže a některé věci ze seznamu „nutné teď hned“ prostě vypadnou. Někdy ale ne. To, co chceme, může třeba směřovat k nějakým dlouhodobým cílům a na ty nesmíme zapomínat. A jsme zase u priorit. Co teď a co později, nebo vůbec ne.
  3. Když něco chceme, budeme pro to muset něco udělat.
    Nestačí jen říct někomu o peníze. A když dojdou, tak požádat o další. Tak to v dnešním světě nefunguje, ale ani nikdy dříve to takhle nefungovalo. Peníze, které mají rodiče na útratu, jsou určitě omezené. Pokud jsme už ve všech dalších ohledech samostatní a považujeme se za hotové, tak je na čase začít se osamostatňovat i finančně. Občas brigáda, nějaká výpomoc navíc, doučování nebo jakékoli další aktivity, které nás buď baví, anebo nás někam mohou posunout (zkušenostmi nebo penězi). A i když se to hned napoprvé nepovede, zkusme to znovu. Anebo můžeme jít do něčeho jiného, anebo zkusit něco nového a vlastního.
  4. S tím, co máme k dispozici, se musíme naučit zacházet.
    To platí o novém autě, stejně jako o telefonu nebo jiném přístroji, ale především o penězích. Kapesné je něco jako pravidelná výplata. Víme, že jednou za měsíc kapesné dostaneme a víme, kolik to bude peněz. Musíme se naučit vybrat si z možností takovou, která nám vyhovuje. Jak chceme kapesné vyplácet? Jednou za měsíc celou částku, anebo třeba na účet a pak si vybírat podle uvážení. Jak s kapesným nakonec naložíme, bude vždycky jen na nás. Nezaškodí ale zkusit si předem naplánovat, co v následujících měsících chceme a kolik na to celkem potřebujeme. Možná nám kapesné stačí, i když si každý měsíc odložíme něco stranou. Možná ne, a pak je na čase se rozhlédnout kolem sebe a posunout se k tomu osamostatňování. V každém případě pomůže, když se už teď naučíme, jak si udělat ve financích pořádek a vést si svůj osobní rozpočet.

Připravuje:

Ve spolupráci s: